Histroie pernštejnských rybníků v Přerově

 

Už Pernštejnové byli proslulí rybníkářským podnikáním a měšťané záhy poznali výnosnost tohoto druhu hospodaření. V roce 1519 se souhlasem Viléma z Pernštejna založili na pozemku „Kačično“ obecní rybník. Ležel v prostoru mezi Přerovem, Dluhonicemi a Předmostím. Dne 10. 4. 1543 bylo Janem z Pernštejna přerovským občanům potvrzeno právo užívání dvou rybníků, které zřídili ve zmíněném prostoru.
 

Zub času na rybnících vykonal své, a tak se postupně z rybníků staly jen mokřiska. Vzhledem k tomu, že se již na značně zabahněných a zarostlých rybnících nedalo řádně hospodařit, MO ČRS v Přerově se je rozhodlo postupně odbahnit a zprovoznit na vlastní náklady. Podle dříve zpracovaných projektových dokumentací (v archivu MO ČRS Přerov) se jedná o tři rybníky, oddělené jen hrází, o vodních plochách cca 2 ha, 2 ha a 6 ha. V roce 1981 – 1983 byl jeden z rybníků o rozloze 2 ha odbahněn. Bylo odtěženo 8000 m3 bahna. Od té doby je tento rybník užíván jako chovný, za účelem zajistit dostatek ryb na zarybnění sportovních rybníků a řeky Bečvy. K dalšímu odbahnění zbylých dvou rybníků již bohužel nedošlo, protože rybářský svaz (jako zájmová organizace) nedisponoval a nedisponuje potřebnými finančními prostředky. Přesto od myšlenky obnovit celý komplex vodních ploch neustoupila a snaží se ve spolupráci s dotčenými orgány realizovat toto dílo v dnešní době, kdy již zdaleka nepřevládají zájmy rybářské, ale především zájmy veřejné a zájmy ochrany přírody.

Data byla čerpána z těchto pramenů:
70 let organizovaného sportovního rybářství v Přerově - Jaromír Fišnar
Dějiny města Přerova, I. díl, Přerov 1971
Obzor (Přerovský obzor) z let 1909 - 1940, Okr. archiv Přerov
Okr. archiv Přerov, fondy ONV Přerov (bal. 65) a OÚ (regulace)